úterý 27. prosince 2011

str. 18, kapitola "Sex ve čtrnácti"

Proč 18. strana? Protože na facebooku o mé knize jsem měl 171 fanoušků a protože kniha má jen 153 stran, čísla jsem od sebe odečetl. Příští pondělí zveřejním další stranu podle počtu fanoušků.

   „To něco je Eva?“
   „No… ano,“ přizná s rozpaky.
   „U mě je to stejné,“ řekne Martina.
   „A co myslíš?“ zajímá se Tomáš.
   „To, že všichni chtějí, abychom spolu vůbec nechodili. Ale teď obrátíme kartu. Je něco, co bys mi vytknul?“ změní najednou téma, protože jí tato choulostivá věc připadá podivná.
   „Ty bys mi něco vytkla?“ odpoví Tomáš otázkou.
   „Vím, že jsi z chudé rodiny a zároveň se tě nechci nějak dotknout,“ začíná Martina, ale hned se odmlčí.
   „Mně je to jedno, klidně mi to řekni,“ svěří jí všechnu svou důvěru.
   „No, když…“ váhá Martina.
   „Nemusíš se vůbec bát. Řekni cokoli, já se možná přizpůsobím,“ uklidňuje ji a přehodí si svou černou hřívu za ucho, aby svou milou lépe slyšel.
   „Ale těch věcí je hodně.“
   „Tak už mluv,“ přemlouvá Martinu, neboť to sám nemůže vydržet, nedočkavec.
   „Tak třeba ty tvoje brýle. Jsou ti malé a vůbec ti nesluší,“ vysloví první věc, která jí na něm vadí. Je to pravda, Tomáš má jednu nožičku slepovanou, protože se mu rozbila a teď se houpe kdovíjak, a když si je nasadí, má jedno sklíčko výš než to druhé. Také mu jsou dost malé a jejich tvar je oválný, ze silného fialového drátu, a když se podívá pozorněji, zahlédne na nich vyryté malé kytičky.
   „Chceš, abych je sundal?“ zeptá se a názorně jí předvede, jak by bez nich vypadal. „Klidně budu chodit bez nich, mě to nevadí,“ dodá pak.
   „Je fakt, že bez těch brejlí vypadáš líp, ale ještě by ti to víc ublížilo. Ne, radši si kup nový,“ odpoví skromně Martina.
   „Dobře. Další věc?“ vybízí Martinu.
Jedna stačí!: Jeden svědek

Propagujte i svojí stránku

Žádné komentáře:

Okomentovat