Už je to nějaký ten pátek, co chodíme do školy. Historie je stále stejná. Vidím kolem sebe jen spokojené tváře. Všichni si mezi sebou povídají. Všichni se smějí a učí se spolu. Jen já jsem zas mimo dění. Nepatřím sem? Připadám si pro spolužáky jako odporný bodavý hmyz, který se musí za každou cenu a co nejrychleji zlikvidovat.
Jedna stačí!: Jeden svědek
Propagujte i svojí stránku
Žádné komentáře:
Okomentovat