Proč 22. strana? Protože přesně tolik jsem měl fanoušků na facebooku o mé knize. Příští pondělí zveřejním další stranu podle počtu fanoušků.
„Tak co ty a Martina?“ začíná Veronika rozhovor jako první.
„Proč se mě na to ptáš? To ti snad Martina už vyzvonila, ne?“ odpoví jí rozhořčeně.
„No to jo, ale chci to slyšet ještě od tebe,“ vyzvídá Veronika.
„Tak hele, Veri…“ řekne se zvýšeným hlasem, ale ona ho přeruší s tím, že pro něj je Veronika. „Promiň, Veroniko, ode mě se nic nedozvíš. Co já vím, jsi silně proti mně!“ připomene jí Tomáš.
„Jak myslíš, ale nedozvíš se fakta,“ přeběhne silnici kousek od přechodu a jde do školy.
„Počkej! Jaká fakta?“ volá a běží za ní.
„Třeba to, proč s tebou Martina ve skutečnosti chodí,“ odpoví, když se zastaví a otočí se na něj.
„Chceš říct, že mě nemiluje?“ ptá se Tomáš Veroničiných zad, protože ji znovu následuje chodbou do třídy.
„Ne. Chci říct, že po tobě chce sex,“ zastaví se na schodech do prvního patra.
„Sex? To je kravina, vždyť je nám čtrnáct,“ vysmívá se Tomáš. „Navíc je to protizákonné!“
„To není kravina,“ jdou vedle sebe do učebny matematiky, kde jsou hned u dveří psací stroje. „Martina se vsadila s Petrou o to, která z nich se dřív zbaví panenství.“ Otevřou dveře a vstoupí do třídy, ale paní učitelka už sedí u stolu. „Dobrý den. Promiňte, že jsme přišli pozdě.“
Jedna stačí!: Jeden svědek
Propagujte i svojí stránku
Žádné komentáře:
Okomentovat